OTÁZKA: Co se stane, když meditujete několik měsíců či několik let a rozhodnete se odpočinout a pokračovat na cestě později?
ODPOVĚĎ: Když jste v běžném životě urazili jednu míli, můžete na chvíli zůstat tam, kde jste, a odpočinout si před pokračováním ve své cestě. Ale v duchovním životě to tak není. V duchovním životě, jakmile si jednou odpočinete, vstoupí do vás pochybnost, strach a podezření. Všechny možné negativní síly do vás vstoupí a zničí vaše možnosti. Vaše schopnosti zůstanou stejné; nakonec realizujete Boha. Ale zlatá příležitost, již jste jednou měli, je ztracena. Spadnete zpátky ke svým starým způsobům a budete ztraceni v nevědomosti a pokrok, který jste učinili, bude zničen. Přesto podstata pokroku, který jste učinili, zůstane uvnitř duše.
Tato podstata se nikdy neztratí, dokonce ani když ji ve svém vnějším životě nemůžete použít. Pravá podstata pokroku, který jste učinili, zůstane ve vašem srdci a po pěti či deseti letech nebo ve své příští inkarnaci, až budete chtít meditovat, tato pravá podstata vyjde do popředí. Pokud se v tu chvíli co nejupřímněji modlíte, abyste opět vešli do duchovního života, váš předešlý pokrok se ve vašem životě znovu vynoří.
OTÁZKA: Jak si mohu udržet své nadšení pro to, abych meditoval každý den? Některé dny necítím pro meditaci vůbec žádnou inspiraci.
ODPOVĚĎ: Některé dny nechcete meditovat, protože jste časně z rána neobnovil svou lásku, oddanost a odevzdanost Věčnému Pilotovi uvnitř sebe. Každý den je váš Věčný Pilot připraven nakrmit váš vnitřní hlad, a vy Mu možná nenabídnete svou vděčnost ani na sekundu. Můžete-li cítit záplavu vděčnosti proudící uvnitř vás, snadno budete mít každý den překrásnou meditaci.
Co byste měl dělat, když nějaký den necítíte žádné nadšení či inspiraci pro meditaci? Na prchavou sekundu si vzpomeňte, čím jste byl, než jste vstoupil do duchovního života. Když spatříte rozdíl mezi tím, čím jste byl a tím, čím jste nyní, samovolně uvnitř vás vytryskne pramen vděčnosti k Nejvyššímu, protože to byl On, kdo vás inspiroval a probudil váš vnitřní pláč, a je to On, kdo naplňuje sám Sebe ve vás a skrze vás.
Jiná věc, kterou můžete dělat, je myslet na chvíli, kdy jste měl tu nejvznešenější meditaci, a vědomě se ponořit hluboko do tohoto prožitku. Myslete na jeho podstatu - jak jste byl rozechvěn, jak jste byl zaplaven blažeností. Zprvu si budete pouze představovat ten prožitek, protože ve skutečnosti takovouto meditaci nemáte. Ale vstoupíte-li do světa představivosti a zůstanete-li v něm deset nebo patnáct minut, vstoupí automaticky do vaší meditace síla a ta přinese ovoce. Tehdy to již vůbec nebude představivost; budete ve skutečnosti hluboko ve světě meditace.
Je ještě něco jiného, co také můžete dělat. Pokuste se cítit, že to nejdražší ve vás - buď vaše duše, nebo váš Mistr anebo Nejvyšší - je velice hladové a že máte možnost nakrmit svého nejdražšího svou meditací. Vaše duše, váš Mistr a Nejvyšší jsou věčně jedním, ale považujte je za oddělené jedince. Pokud nejdražší ve vás je hladový a vy máte možnost jej nakrmit, neuděláte to? Nazýváte-li někoho skutečně svým nejdražším, vaše srdce vás přinutí, abyste jej nakrmil. Když jej nakrmíte, on vám dá uspokojení a v tomto uspokojení se stanete věčným, nekonečným a nesmrtelným. Když je dítě hladové, matka přiběhne, aby jej nakrmila. Když je dítě nakrmené, usměje se na matku. Matka vidí celý svůj svět, celý vesmír uvnitř tohoto úsměvu, protože dítě je jejím vesmírem. A tak, když nakrmíte to nejdražší a to nejdražší se zasměje, v tu chvíli pocítíte, že se směje celý váš vesmír.
Každý den nemůžete jíst to nejvybranější jídlo. Také v duchovním životě, obzvláště zpočátku, je téměř nemožné mít nejúspěšnější meditaci každý den. Dokonce i duchovní Mistři prošli skrze suchá období ve svém vnitřním životě. Ale i když jídlo není inspirující, stále jíte, abyste udržel tělo v pořádku. Když meditujete, krmíte svou vnitřní bytost, duši. I když nemůžete krmit svou duši nejvybranějším jídlem každý den, nesmíte se vzdát ve snažení. Je lepší krmit duši čímkoliv, než ji nechat hladovět.
Abyste udržel svou inspiraci, pokaždé, když ráno usedáte k meditaci, musíte cítit, že pokračujete v cestě, kterou jste již započal. Neměl byste cítit, že začínáte svou cestu znova. Ne, měl byste cítit, že jste již učinil značný pokrok a že dnes učiníte pokrok další. Pokaždé, když učiníte pokrok, musíte cítit, že jste se dotkl malinkého dílu cíle. Tímto způsobem ucítíte, že skutečně děláte pokrok.
Ještě lépe, měl byste cítit, že váš cíl není milióny mil vzdálen, ale je velmi blízko, přímo před vaším nosem. Budete-li pokaždé cítit, že váš cíl je snadno na dosah a vy jen nevíte kde je, budete dozajista plakat pro jeho dosažení. V ten okamžik bude vaše vnitřní bytost zaplavena dynamismem. Cítíte-li, že váš cíl je daleko, začnete odpočívat a cítit, že Věčnost je vám k dispozici. Jestliže však cítíte, že to, v co chcete vrůst, je přímo u vás a že vy jen musíte užít svou vědomou bdělost, abyste to uchopil a vlastnil, tehdy do své meditace dychtivě vskočíte.
* Usiluj o cokoliv božského a ono se ti okamžitě začne přibližovat.
Jen velmi pokročilý hledající si může udržet stejnou úroveň meditace každý den. Na začátku byste měl být šťasten, pokud máte velice dobrou meditaci i jen příležitostně. Pokud nemáte dobrou meditaci, nedovolte, abyste se stali obětí zklamání, protože to by zasáhlo vaši schopnost meditovat i druhý den. Musíte vědět, že Bůh si přeje vaši realizaci nekonečně více, než si ji přejete vy, proto vaše realizace je Jeho zodpovědností a Jeho starostí. Nedal-li vám dnes Bůh dobrou meditaci, namísto abyste se cítil rozzloben či zklamán, snažte se cítit, že On zamýšlí učinit pro vás cosi důležitějšího nějakým jiným způsobem. Pokud nemůžete meditovat jeden den, ciťte, že Nejvyšší chce, abyste měl tuto zkušenost, a nabídněte mu prostě své současné dosažení oduševněle a oddaně k Jeho Nohám. Řekněte Mu: "Toto jsou má vlastnictví v tuto chvíli - nechtěná vlastnictví - a já je nabízím Tobě. Skládám je k Tvým Nohám." Můžete-li nabídnout své bytí Nejvyššímu tímto způsobem, uvidíte, že vaše denní meditace se stane nejplodnější.
OTÁZKA: Dosáhnu někdy bodu, kdy budu mít vždy inspiraci a aspiraci meditovat?
ODPOVĚĎ: V tuto chvíli je vaše meditace odevzdána na milost vaší inspiraci a aspiraci. Jste-li inspirován, máte-li aspiraci, jste připraven meditovat. Bohužel tato aspirace, tato vnitřní pobídka, trvá jen několik dní či několik týdnů a pak zmizí. Když se však stanete odborníkem, meditace bude na váš pokyn. Jak se můžete stát výtečným? Chcete-li se stát výborným zpěvákem nebo básníkem či tanečníkem, musíte denně cvičit. To samé s meditací. Pokud cvičíte meditaci denně, přijde doba, kdy se stane spontánní; vyvinete si vnitřní zvyk. Po chvíli, v určitou hodinu se budete cítit přinucen meditovat. Ucítíte, že meditace je nezbytností vaší duše, a vnitřní pobídka k meditaci vás nikdy neopustí. Pokaždé časně ráno, kdy je čas pro meditaci, vaše vnitřní bytost přijde a zaklepe na dveře vašeho srdce. Tehdy budete mít dobrou meditaci každý den.
OTÁZKA: Proč někteří lidé pokaždé meditují dobře?
ODPOVĚĎ: Jsem si jist, že ve své školní třídě jste výtečnou studentkou. A také jsou ve třídě někteří studenti, jimž to vůbec nejde dobře. Jste dobrou studentkou, protože studujete i doma. Někteří z vašich přátel nestudují, proto jim to nejde dobře. V duchovním životě také musíte vědět, že někteří studenti bez selhání meditují každé ráno, v poledne i večer. Když meditují celým svým srdcem a duší, Bůh je jimi potěšen a zesiluje jejich vnitřní pláč, takže mohou dobře meditovat každý den. Upřímní hledající dostávají od Boha schopnost navíc, a s touto božskou schopností mohou vždy meditovat dobře.
* Můj život pokroku je výsledkem malého pláče mého srdce a velkého Úsměvu mého Pána.
OTÁZKA: Má aspirace se zdá velmi slabá a já se obávám, že nebude o nic silnější ani v budoucnosti.
ODPOVĚĎ: Nedělejme si starosti o budoucnost. Mysleme na přítomnost. Jak jste zasil, tak sklidíte. V minulosti jste možná nezasil to správné semínko. Řekněme, že váš vnitřní pláč nebyl v minulosti silný, a proto nyní není silná ani vaše aspirace. Právě nyní nepláčete pro Boha po celou dobu; nemáte ten pocit, že bez Boha byste nemohl existovat. Cítíte, že dokud jsou ve světě zajímavé věci, dokud máte přátele, dokud máte pohodlí, můžete jít dál. Ale až pocítíte, že můžete být bez vody, bez vzduchu, beze všeho, jenom ne bez Boha, v tu chvíli si můžete být jist, že naleznete naplnění v budoucnosti.
Pokud nyní zasejete semínko, nakonec vzejde a stane se rostlinou. Zasejeme-li správné semínko - to je řekněme aspirace - tehdy strom aspirace ponese ovoce, které nazýváme realizace. Ale pokud nezasejeme správné semínko uvnitř sebe, jak potom můžeme získat správné ovoce? Proto se nestrachujme o budoucnost. Dělejme jen tu správnou věc dnes, v tento okamžik, zde a nyní. Snažme se aspirovat dnes a nechme budoucnost postarat se samu o sebe.
OTÁZKA: Jak mohu zlepšit svou ranní meditaci?
ODPOVĚĎ: Každé ráno musíte nabídnout svou vděčnost Bohu za to, že probudil vaše vědomí, zatímco druzí stále spí, a za všechna Jeho nekonečná požehnání vám. Nabídnete-li i jen zlomek své vděčnosti, ucítíte Boží Soucit. Pak, když jste pocítili Boží Soucit, snažte se nabídnout sebe. Řekněte: "Pokusím se těšit Tě jen způsobem Tobě vlastním. Dosud jsem Tě žádal, abys mě těšil mým vlastním způsobem, abys mi dal toto nebo tamto, tak abych mohl být šťastný. Ale dnes tě žádám o schopnost těšit Tě způsobem Tobě vlastním." Můžete-li toto říct upřímně, automaticky bude vaše ranní meditace lepší.
* Bůh je připraven zasvitnout v chaosu tvé mysli, ale jsa dokonalým gentlemanem, očekává tvé blahosklonné pozvání a tvou drahocennou oddanost.
OTÁZKA: Co cítíte ze společné či skupinové meditace?
ODPOVĚĎ: Individuální meditace by měla být prováděna doma brzy ráno, když jste sám. Ale společná meditace má také svůj čas. Když vcházíte do duchovního života, snažíte se rozšířit své vědomí. Chcete-li se považovat za člena větší duchovní rodiny, je vaší povinností být pomocí pro druhé. Když meditujete s druhými, můžete jim být skutečnou pomocí a oni mohou být skutečnou pomocí vám.
Nikdo nemedituje dobře každý den. Řekněme, že dnes jste ve velmi vysokém stavu vědomí, zatímco ten, kdo sedí vedle vás, není ve svém nejvyšším vědomí. Pokud oba dva meditujete společně, vaše aspirace a dokonce i jen vaše přítomnost bude inspirovat a pozvedat toho druhého. Pak příští den se může stát, že vy nejste inspirován jít příliš vysoko, zatímco někdo druhý je ve vysokém vědomí. V tu chvíli on bude schopen vás pozvednout. Proto společná meditace je míněna pro vzájemnou pomoc.
Musíte cítit, že společná meditace je jako přetahování lanem. Dejme tomu, že jste ve velmi vysokém stavu vědomí a hledající vedle vás je také ve velmi vysokém stavu vědomí. Pokud deset lidí medituje společně a všichni jsou ve velmi vysokém stavu vědomí, je to jako deset lidí na jedné straně lana v přetahování s nevědomostí. Poněvadž nevědomost je jen jedna osoba, přirozeně přetahovanou prohraje. Když meditujete doma sám a bojujete proti nevědomosti zcela sám, můžete být brzy vyčerpán a vzdát se. Ale můžete-li meditovat s ostatními, stane se to mnohem snazší.
Když meditujete ve skupině, musíte cítit svou jednotu s druhými. Neměl byste cítit, že soutěžíte s někým druhým anebo že jste silnější či slabší než někdo jiný. Každý jednotlivec musí cítit, že je silný jen silou své jednoty s druhými. Musí cítit, že je silný, protože se stal jedním s aspirací svých bratrů a sester.
Během společné meditace se snažte cítit, že druzí nejsou oddělené bytosti. Ciťte, že jste jedinou meditující osobou a že jste zcela zodpovědný za meditaci. Vejde-li každý do vás, proudí-li každý ve vás a skrze vás, v tu chvíli získáte maximum užitku ze své společné meditace. Jestliže dvacet lidí sedí společně, musí cítit, že jsou jen jednou nádobou. Nejsou jednotlivci; stali se jednou nádobou a jsou jednotni ve své vnímavosti. Ale každý z nich musí cítit, že jeho povinností a zodpovědností je dělat svou část. Nemůžete cítit: "Ó, poněvadž jsme všichni jedním, nechť on medituje za mě."
Během společné meditace byste měl mít dobrý pocit pro druhé, kteří meditují s vámi, ale nemyslete přímo na ně. Myslíte-li na někoho určitého a ta osoba není aspirující, tehdy vaše meditace bude na tuto neaspirující osobu a ne na Boha. Musíte cítit, že nejvyšší vědomí je cíl, terč, a vy zaměřujete své šípy aspirace na terč. Na vnější úrovni, když jeden člen týmu vstřelí branku, je to dost. Ale v meditaci každý člověk musí bodovat. Dokáže-li deset osob bodovat v tu samou chvíli, jen tehdy získá skupina velmi vysoké ocenění.
OTÁZKA: Je něco špatného na tom, když hledající meditují společně a přitom následují různé Mistry?
ODPOVĚĎ: Není vhodné pro hledající sledující jednu cestu meditovat s hledajícími jdoucími po jiné cestě. Pokud následujete jednu cestu a osoba sedící vedle vás sleduje jinou cestu, i přes váš nejlepší záměr zde bude vnitřní konflikt mezi vaší a jeho aspirací. Jste-li připraven létat, druhá osoba vás stáhne dolů. Nevědomě každý z vás bude mít nutkání překonat toho druhého. On se pokusí jít dál než vy a vy se pokusíte jít dál za něj. Dokonce i když řeknete vědomě: "My spolu nesoutěžíme," nepomůže to. Je tu nevědomá soutěživost. Vy cítíte, že vaše cesta je lepší než jeho, a on cítí, že jeho je lepší než vaše.
Je vždy vhodné pro žáky jednoho duchovního Mistra meditovat jen s těmi, kteří jsou na jejich vlastní cestě, anebo s těmi, kteří si cestu ještě nevybrali. Není to tak, že byste byl malicherný, daleko tomu. Jen cítíte, že žijete ve svém domě a někdo jiný žije také ve svém vlastním domě.
Je-li to však záležitost inspirace, chcete-li mluvit s duchovními lidmi, jež následují jiné cesty, můžete. Vy se pokoušíte dosáhnout Boha a oni se pokoušejí dosáhnout Boha. To znamená, že vy i oni máte inspiraci. Proto když s nimi mluvíte, získáte oba inspiraci.
OTÁZKA: Co se stane, když meditujeme vedle někoho, kdo chová světské myšlenky?
ODPOVĚĎ: Je-li vaše meditace velmi vysoká, velmi silná, v tu chvíli z vás vyzařuje vnitřní oheň. Pokud s vámi sedí někdo, kdo chová světské myšlenky, bude nucen vzdát se těchto myšlenek. Mnohokrát jsem to viděl, když tři anebo čtyři lidé meditují společně. Je-li jeden z nich ve velmi vysoké meditaci, tehdy ti, kteří se zabývají světskými myšlenkami, musí buď to místo opustit, nebo jsou ze svého nitra nuceni z plné duše meditovat.
* Jsi-li ty správný, všechno kolem tebe je správné, protože překrásný proud, jenž je ve tvém srdci, má schopnost šířit svou vůni světla jednoty všude kolem tebe.
OTÁZKA: Jak si mohu udržet mír, jenž cítím při společné meditaci, když se vrátím domů?
ODPOVĚĎ: Pokud meditujete každý den doma, bude pro vás snadné udržet si tento mír. Je velice důležité meditovat každý den bez selhání. Časně z rána je nejlepší čas, předtím, než zasvitne den. Každý den začíná s novou inspirací, novou nadějí. Nový život vchází do vás každé ráno, proto ranní meditace je nenahraditelná pro každého, kdo by chtěl následovat duchovní cestu.
A také, pokud se můžete setkávat s duchovními lidmi, budou schopni vám pomoci. Nebudete zamítat či nenávidět druhé; daleko tomu. Duchovní lidé necítí nenávist k lidstvu, ale musí být opatrní. Musíte vědět, že vaše síla, vaše schopnost, je velmi omezená. Dokud je vaše schopnost velmi omezená, nemůžete se volně a náhodně mísit se všemi. Proto se snažte být s duchovními lidmi a meditujte pravidelně. Až budete mít dost vnitřní síly, neztratíte již nic, nezávisle na tom, co děláte. Cokoliv získáte ze společné meditace a cokoliv získáte ze své vlastní meditace, budete schopen si udržet.
OTÁZKA: Jak může někdo dosáhnout síly pro to, aby šel na duchovní cestě kupředu?
ODPOVĚĎ: Musíte se neustále sám sebe ptát na jednu věc: chcete Boha, anebo chcete nevědomost? Obojí stojí přímo před vámi v každém okamžiku a vy musíte učinit volbu. Každý ví, že nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Proto stojí-li tito dva pánové před vámi, okamžitě se musíte rozhodnout, kterého z nich chcete. Vyberete-li si Boha, tehdy k Němu musíte přijít a vstoupit do Něj. A pokaždé kdy shledáte, že jste vyšel z božského vědomí, musíte do něj opět vstoupit. Pokud můžete znovu a znovu vcházet do Božího Vědomí věrně a rychle pokaždé, když z něj vyjdete, dosáhnete nakonec bodu, kdy již víc nevyjdete a nevstoupíte do nevědomosti. A přijde den, kdy vaše vědomá volba Boha bude stálá a vy budete naprosto navždy rozplynut v Bohu.
Když začínáte svou duchovní cestu, snažte se vždy cítit, že jste Božím dítětem. Časně z rána můžete z plné duše opakovat: "Jsem Boží dítě, jsem Boží dítě." Okamžitě uvidíte, že cokoliv je ve vás tmavé, nečisté a ošklivé, odejde pryč. Později během dne, když vás přijde pokoušet nevědomost, ucítíte: "Jsem Boží dítě. Jak bych toto mohl udělat? Nemohu vejít do nevědomosti." Opakováním: "Jsem Boží dítě," získáte ohromnou vnitřní sílu a silnou vůli.
* Máš-li odvahu pokusit se, máš vše, protože Boha zjevující skutečnost tě miluje a potřebuje.
OTÁZKA: Jak si vždy mohu udržet silnou a intenzivní aspiraci?
ODPOVĚĎ: Chyba, kterou vy a ostatní děláte je, že máte pevný cíl. Když přijdete k určitému standardu ve své meditaci, cítíte, že jste dosáhla svého cíle. Anebo když získáte trochu radosti ve svém vnitřním životě, okamžitě získáte uspokojivý pocit. Chcete odpočívat na včerejších vavřínech. Ale přeji si říci, že náš cíl je stále se překonávající cíl. Včera jste získala špetku radosti a dnes pláčete proto, abyste dostala tu samou špetku radosti. Ale jak víte, jestli Nejvyšší chce, abyste dostala tu samou špetku radosti, nebo zda-li chce, abyste šla dále, výše a hlouběji?
Ve vašem případě se stává, že se vždy snažíte dosáhnout určitého cíle. Pokud víte, jak uběhnout padesát metrů, tehdy poté co jste uběhla padesát metrů cítíte, že vaše úloha je skončena. Ale Nejvyšší nechce, abyste byla spokojena s padesáti metry. On chce, abyste běžela padesát, padesát dva, padesát tři, padesát čtyři metry. Máte-li vyšší cíl, automaticky vzrůstá vaše aspirace. Jinak pokud se vždy zaměříte na stejný cíl, nečiníte pokrok a stává se to monotónním. Jestliže chodíte vždy na stejné místo, po chvíli tam již nebudete chtít více jít. Ale pokud cítíte, že váš cíl je neustále dál, výše, hlouběji, že je stále stoupající, stále se překonávající, tehdy zde bude neustálé nadšení.
Radost je v pokroku, ne v úspěchu. Úspěch končí naši cestu, ale pokrok nemá žádného konce. Máte-li pevný cíl a dosáhnete-li jej, je to váš úspěch. Tehdy jste skončila. Ale pokud nemáte pevný cíl, pokud váš cíl jde stále výše po celou dobu, budete neustále činit pokrok a získáte to největší uspokojení.
Proto se nespokojujte s úspěchem. Aspirujte jen pro pokrok. Pokaždé, kdy uděláte pokrok, je to váš skutečný úspěch. Každý den když meditujete, ciťte, že půjdete stále hlouběji, poletíte stále výše. Tehdy si budete schopna udržet svou intenzitu a nadšení.
OTÁZKA: Jak si můžeme udržet stále stejnou dobrou úroveň, namísto stoupání a klesání?
ODPOVĚĎ: Ciťte prosím, že každý den je stejně důležitý. Vaše obtíž je v tom, že když uděláte cosi dobře, cítíte, že si zasloužíte určitý odpočinek. Dnes jste měl překrásnou meditaci a pak cítíte: "Ó, poněvadž jsem měl dnes tak překrásnou meditaci, zítra si mohu odpočinout." Cítíte, že vaše meditace si udrží stejnou rychlost, ale ona si ji neudrží.
Pokaždé když meditujete, musíte cítit, že toto je možná vaše poslední možnost. Ciťte, že zítra možná zemřete, proto selžete-li dnes, bude vaším oceněním nula. Když vám učitel dnes dá osvědčení ze zkoušky, neciťte prosím, že vám zítra dá opět tu samou zkoušku. Minulost prošla. Budoucnost neexistuje. Je zde jen přítomnost. Zde v přítomnosti buď se stanete božským, anebo zůstanete tak nebožský, jaký jste byl včera. Jelikož se chcete stát božským, měl byste dělat správné věci zde a nyní. Toto by měl být váš postoj.
Měl byste sebe nechat pocítit, že dnes je pro vás poslední den k dosažení všeho, čeho máte dosáhnout. Selžete-li dnes, pak zítra musíte opět cítit, že je to váš poslední den. Nehledě na to, kolikrát jste selhal, měl byste cítit, že každý den je vaším posledním. Pokud cítíte, že příležitost přijde zpět a zaklepe na vaše dveře zítra, nebudete se dnes snažit. Pocítíte, že nepotřebujete aspirovat dnes, protože máte tak mnoho zítřků. Ale dříve, než tyto zítřky přijdou, aspirace, kterou máte dnes, může být ztracena.
* Nevzdávej se. Pokud vytrváš, zítřejší mír přijde a nakrmí dnes tvou mysl a zítřejší dokonalost přijde a dotkne se dnes tvého života.