Šíp a luk

Koncentrace je šíp. Meditace je luk.

Když se koncentrujeme, soustřeďujeme všechnu svou energii na určitý subjekt nebo objekt, abychom odhalili jeho tajemství. Když meditujeme, zvedáme se z našeho omezeného vědomí do vyššího vědomí, kde vládne svrchovaně rozlehlost ticha.

Koncentrace se chce zmocnit znalosti, na niž se zaměří. Meditace se chce ztotožnit se znalostí, kterou hledá.

Koncentrace nedovoluje vyrušení, zloději, aby vstoupil do její zbrojnice. Meditace jej nechá vejít. Proč? Právě proto, aby pevnou rukou zloděje chytila.

Koncentrace je velitel, jenž nařizuje rozptýlenému vědomí, aby se stalo pozorným.

Koncentrace a naprostá pevnost jsou nejen neoddělitelní, ale také na sobě závislí božští bojovníci.

Koncentrace vyzývá nepřítele na souboj a bojuje s ním. Meditace, se svým tichým úsměvem, oslabuje výzvu nepřítele.

Koncentrace říká Bohu: "Otče, přicházím k Tobě." Meditace říká Bohu: "Otče, přijď ke mně."
Aspirant má dva pravé učitele: koncentraci a meditaci. Koncentrace je na studenta vždy přísná; meditace je občas přísná. Ale oba dva se vážně zajímají o pokrok svého žáka.