Začátek

Z duchovního hlediska je každý hledající začátečníkem. Začátečník je ten, kdo má vnitřní volání růst v něco stále více božského, více osvěcujícího a více naplňujícího. V okamžiku, kdy chcete dělat neustálý a nepřetržitý pokrok, v okamžiku, kdy se chcete neustále překonávat a vstoupit do vždy přesahujícího Za, v tom okamžiku se stáváte věčným začátečníkem.
Jestliže jste úplnými začátečníky, měli byste začít čtením několika duchovních knih nebo písem. Dají vám inspiraci. Je také dobré setkávat se s lidmi, kteří již nějakou dobu meditují. Tito lidé vás nebudou učit, zdaleka ne. Ale dokáží vás inspirovat.
Na začátku byste na meditaci neměli ani pomýšlet. Jen se pokuste najít si během dne určitou dobu, kdy se budete snažit být klidní a tiší, a ciťte, že těchto pět minut patří vaší vnitřní bytosti a nikomu jinému. Pravidelnost má veliký význam. To, co potřebujete, je pravidelné cvičení v pravidelnou dobu.
Pro začátečníka je lepší začít s koncentrací. Jinak v okamžiku, kdy se pokusíte utišit a vyprázdnit mysl, do vás vstoupí milióny nevítaných myšlenek a vy nedokážete meditovat ani vteřinu. Avšak když se koncentrujete, tehdy vyzýváte špatné síly, které do vás vstupují. A tak na začátku cvičte několik minut jen koncentraci. Pak, za několik týdnů nebo několik měsíců, můžete vyzkoušet meditaci.
Když začínáte meditovat, vždy se snažte cítit, že jste dítě. Když jsme děti, naše mysl není rozvinutá. Ve věku dvanácti nebo třinácti let začíná mysl pracovat na intelektuální úrovni. Avšak do té doby je dítě jen srdcem. Dítě cítí, že nic neví. Nemá žádné předpojaté názory o meditaci a duchovním životě. Chce se od matky a otce vše nově naučit.
Nejprve ciťte, že jste dítě, a poté se pokuste cítit, že stojíte v květinové zahradě. Touto květinovou zahradou je vaše srdce. Dítě si v zahradě dokáže hrát hodiny. Chodí od jedné květiny ke druhé, ale ze zahrady neodchází, protože získává radost z krásy a vůně každé květiny. Ciťte, že uvnitř vás je zahrada, a že v ní můžete zůstat tak dlouho, jak jen chcete. Tímto způsobem se můžete naučit meditovat v srdci.
Když dokážete zůstávat v srdci, začnete cítit vnitřní pláč. Tento vnitřní pláč, kterému se říká aspirace, je tajemstvím meditace. Když dospělý člověk pláče, jeho pláč není obvykle upřímný. Ale když pláče dítě, dokonce i když pláče jen pro sladkost, jeho pláč je velice upřímný. V tu chvíli je pro něj bonbón celým světem. Dáte-li mu stodolarovou bankovku, nebude spokojené; zajímá se jen o bonbón. Když dítě pláče, okamžitě k němu matka nebo otec přijde, aby mu pomohli. Dokážete-li z hloubky plakat pro mír, světlo a pravdu a je-li to to jediné, co vás uspokojí, potom Bůh, váš věčný Otec a věčná Matka, musí přijít a pomoci vám.
Vždy byste se měli snažit cítit, že jste tak bezmocní jako dítě. Jakmile cítíte, že jste bezmocní, někdo přijde, aby vám pomohl. Jestliže se dítě ztratí na ulici a začne plakat, nějaký laskavý člověk mu ukáže, kde je jeho domov. Ciťte, že jste ztraceni na ulici a kolem zuří bouře. Valí se na vás pochybnosti, strach, úzkost, obavy, nejistota a další nebožské síly. Avšak pláčete-li upřímně, někdo vás přijde zachránit a ukáže vám, jak se dostanete domů, do vašeho srdce. A kdo je ten někdo? Je to Bůh, váš Vnitřní kormidelník.
Duše každého člověka má svůj vlastní způsob meditace. Můj způsob meditace nebude vyhovovat vám a váš způsob meditace nebude vyhovovat mně. Je mnoho hledajících, jejichž meditace není plodná, protože nemeditují způsobem, který je pro ně správný. Nemáte-li duchovního Mistra, který vás může vést, potom musíte jít hluboko dovnitř a získat svou meditaci z nejhlubších zákoutí svého srdce.
Dnes můžete být v duchovním životě začátečníkem, ale neciťte, že budete začátečníkem vždy. Jednou byl každý začátečníkem. Cvičíte-li koncentraci a meditaci pravidelně a jste-li ve svém duchovním hledání upřímní, pak musíte udělat pokrok. Důležité je nenechat se odradit. Realizace Boha nepřijde přes noc. Jestliže meditujete pravidelně a oddaně, jestliže dokážete po Bohu plakat tak, jako dítě pláče po své matce, potom nebudete muset běžet k Cíli. Ne, Cíl přijde a postaví se přímo před vás a přijme vás za své, zcela své.

       — Sri Chinmoy