Když meditujete doma, měli byste mít koutek ve svém pokoji, který je absolutně čistý a posvěcený - svaté místo, jež užíváte jen pro meditaci. Tam si můžete vytvořit svatyni, kde můžete mít obraz svého duchovního Mistra, Krista nebo nějaké jiné milované duchovní postavy, kterou považujete za svého Mistra.
Před začátkem meditace vám pomůže, pokud se osprchujete nebo vykoupete. Očista těla velmi pomáhá pročištění vědomí. Jestliže se nemůžete osprchovat anebo vykoupat před tím než usednete k meditaci, měli byste si alespoň umýt tvář. Také je dobré obléci si čisté a světlé šaty.
Rovněž vám pomůže, zapálíte-li si vonnou tyčinku a umístíte-li si nějaké čerstvé květiny na svůj oltář. Když ucítíte vůni vonné tyčinky, možná získáte jen trošku inspirace a očištění, ale tato troška může být přidána k vašemu vnitřnímu pokladu. Jsou někteří lidé, kteří říkají, že není nezbytné mít při meditaci před sebou květinu. Říkají: "Květina je uvnitř; tisícikvětý lotos je uvnitř." Ale fyzická květina na oltáři vám připomene vnitřní květinu. Její barva, její vůně a její čisté vědomí vám dá inspiraci. Z inspirace získáte aspiraci.
Stejně je tomu s užíváním svíček během meditace. Plamen svíčky vám sám o sobě nedá aspiraci, ale vidíte-li vnější plamen, okamžitě ucítíte, že plamen aspirace ve vašem vnitřním bytí stoupá vysoko, výše, nejvýše. Když se někdo nachází na pokraji realizace Boha anebo Boha již uskutečnil, pak tyto vnější věci nemají cenu. Ale pokud víte, že vaše realizace Boha je stále vzdáleným pláčem, tehdy jistě zvýší vaši aspiraci.
Když se věnujete své individuální denní meditaci, snažte se meditovat sami. To neplatí pro manžele, pokud mají stejného duchovního Mistra; pro ně je v pořádku, jestli meditují spolu. Jinak není vhodné meditovat s ostatními během své denní individuální meditace. Společná meditace je také důležitá, ale pro individuální denní meditaci je lepší meditovat soukromě u své vlastní svatyně.
* Meditace je božský dar. Meditace zjednodušuje náš vnější život a energizuje náš vnitřní život. Meditace nám dává přirozený a spontánní život, život, jenž se stává tak přirozeným a spontánním, že nemůžeme dýchat, aniž bychom si nebyli vědomi své vlastní božskosti.